neděle 29. listopadu 2009

Dobytí hradu Rýzmburg
7. Extreme Golf MiniMatch 2009/2010


Rýzmburgská balada
(z cyklu: Polijte ho olovem)

V hlubinách dubského lesa
hrad tajemný, kam ani pošťák nevkročí,
strašívávává XG rytíř Hasa,
dokud mu stoleté prokletí neskončí.

Pocestné děsívá nejen keři vzplanutými,
někteří ze sna se budí řvaje
a buší kolem pěstmi zatnutými,
malinký šrámek na duši maje.

Zastav se tam jen na chviličku pouchou,
pod hradbou pugét jiřin zanech.
Napřáhni, švih pak ránou dlouhou,
za Hasu, i za tloustnoucí doma na divanech.



Hned první jamka skutečně velmi extrémního utkání mířila do jedné z věží. Tu zvládl nejlépe (za 3) Luboš Poucha. Skončil nakonec až čtvrtý, ale s dvěma sněhuláky (osmičky) to na lepší umístění asi nebylo.



Druhá jamka se hrála přes propast mezi vnitřní a vnější hradbou. Tam si opět vedl nejlépe L.P.(za 3), ale jak vidno, hvězdný start vždy neznamená vavřín na hlavě.
Třetí krátká hra podél hradby pod kterou někde hluboko dole zurčil potok. Zde už se probrali z počátečního šoku další hráči a padly tři trojky.



Na čtvrté jamce zahráli Hamouz a Šrámek po dvojkách, čímž naznačili, kdo bude hrát prim v bitvě o rýzmburský grál.



I další jamky bylo nutné hrát, pokud jste chtěli mít úspěch, na hranici svých schopností. Ale dobře připravený hráč jak známo si poradí s jakoukoli situací.



Z žen byla nejlepší Kíťa Jenke před Jiřinou Renetou Šrámkovou. Děvčata se dost trápila. Dobrou náladu jim to však nekazilo. Několik úderů patřilo k nejkrásnějším v tomto utkání.



Poslední dvě jamky hráči z časových důvodů odehráli pod hradem na přilehlé sjezdovce. Posttraumatický šok byl v plném proudu, což zapříčinilo, že v relativně normálním terénu byla opět postavena super těžká jamka (první foto). Důkazem je u pěti hráčů zapsaný sněhulák. Ale dva hráči se s jamkou poprali a zahráli ji za 4 a 5. Jedním z nich byl Emil Hamouz, který tímto dotáhl zatím přesvědčivě vedoucího Filipa Šrámka. Rozstřel však projel a tak se z cenného prvenství radoval (velmi) F.Š.



Velmi dobře zahrál i Renek Dubský, i když v průběhu turnaje jednou hlásil konec. Obvykle zkratové konce hlásá častěji. Tentokrát se značně ovládal a třetí místo ho potěšilo. Největším otloukačem hradeb byl bezesporu Radek Pošta. Štěstí při něm zrovna nestálo. Ocital se často ve velmi neobvyklých situacích. Jednou si dal jamku přes celý hrad napříč. Musel se spokojit s neuspokojivým pátým místem.

Fotky

Videa:
Hra do věže1
Hra do věže 2
Radek Pošta přes hradby



Filip Šrámek